Mám sestru, Oksanu, která je o dva roky mladší než já, a teď žije v Řecku. Po škole nastoupila na technikum a bydlela na koleji, o víkendech přijížděla domů. Věděli jsme, že se setkává s jedním klukem z našeho vesnice, Vasylem, který byl o tři roky starší než ona. Jednou sestra přijela domů velmi zarmoucena a šokovala mě tím, že čeká dítě od Vasila.
„Tak se za něj vydej,“ řekla jsem.
„On nechce,“ rozplakala se sestra.
Vzala jsem Oksanu za ruku a šly jsme k matce Vasila.
„Proč jste přišly?“ zeptala se.
Vzala jsem iniciativu do svých rukou: „Moje sestra čeká dítě, a váš syn nechce na sebe vzít zodpovědnost.“
„Můj syn má dívku z města. Na té se chce oženit, a vaše problémy nás nezajímají,“ odpověděla ona. „Přišly jsme vám oznámit novinu a to je vše. Klanět se vám k nohám a něco vás žádat, to rozhodně nebudeme!“
A šly jsme pryč.
Vasil se oženil s tou městskou holčičkou a hned někam odjel. Poté jsme se dozvěděli, že ho jeho žena opustila. Moje sestra porodila holčičku, pojmenovala ji Věrou, a začala ji vychovávat sama. Bylo jasné, že jak já, tak i máma jsme Oksaně pomáhaly, jak jsme mohly, takže dítě nemělo nic, co by mu chybělo, kromě otcovské lásky.
Když Věra vyrostla, sestra se rozhodla jet na práci do Řecka. Tam se téměř okamžitě seznámila s mužem a později se za něj provdala.
Všichni jsme byli velmi šťastní za Oksanu, protože si zasloužila štěstí jako nikdo jiný. Později se vdala i Věra, Oksana s manželem přijeli na její svatbu, mladým dali byt jako dárek. Takže jak Oksana, tak její dcera měly v životě vše, co potřebovaly… Vasila jsem neviděla dlouhá léta, takže jsem ho ani nepoznala, když 9. ledna přišel k nám na dvůr a řekl, že potřebuje Věru.
Vzpomněl si, že má dceru, a požádal mě o její telefonní číslo. Zavolala jsem Oksaně. „Dcera už je dospělá, ať se rozhodne, jestli chce komunikovat se svým otcem,“ řekla jsem jí. Vasila jsem poslala domů, slíbila jsem, že si promluvím s neteří a pak mu zavolám zpět. Ale začít rozhovor s Věrou o jejím otci jsem se nikdy neodhodlala. Asi jsem mu sama ještě úplně neodpustila jeho zradu.
