S manželkou jsme se vzali před dvěma měsíci. Její matka vlastní restauraci a nabídla mi, že celou oslavu uspořádá u ní. Moc se mi do toho nechtělo, ale neodolal jsem. Rozhodli jsme se, že do restaurace pozveme jen příbuzné a svatbu oslavíme s přáteli v klubu.
Poté jsme se s manželkou vydali na svatební cestu k moři. Před cestou jsme si našli pěkný apartmán, který jsme si plánovali pronajmout.S majitelem jsme se již dohodli a zaplatili zálohu. Když jsme se vrátili z dovolené, manželka mě požádala, abych po práci zašel ke tchyni a vyzvedl peníze ze svatby.
Tyto peníze jsme chtěli dát majiteli na půlroční nájem. Udělal jsem to, šel jsem ke tchyni domů a to, co mi řekla, jsem nečekal. -Vy jste měli svatbu v mé restauraci, že ano? -Ano, ve vaší, navrhla jste to vy.
-Ano, ale nevzala jsi v úvahu, že to také stojí peníze? A kdo myslíš, že koupil jídlo pro hosty, a já musel zaplatit číšníky a kuchaře. A já jsem si musel vzít podíl za organizaci akce. – „Ale my jsme po tobě tohle všechno nechtěli, nečekali jsme, že budeš brát peníze od své dcery.
– „No, neříkejte své dceři, že jsem jí nedal žádné peníze. Vymysli si nějakou výmluvu, jinak bude naštvaná. -Nebudu své ženě lhát, řeknu jí pravdu.
Moje žena opravdu nečekala, že si její matka vezme naše peníze na dárky. Od té doby jsme s tchyní nemluvili, ale tchyni je to vlastně jedno. Po tom, co se stalo, se s námi nechtěla spojit.
