– Rozhodla jsem se překvapit svou snachu a syna a přijela jsem je navštívit. Chtěl jsem jim svou návštěvou udělat radost. Samozřejmě že ano! “Ponížili mě a málem mě vyhnali!” říká Anna Ihorivna. “Je to sousedka mé matky a často chodí na čaj, při kterém si vylévá srdce.”
“Nedávno si koupili byt v centru. Na kolaudaci mě samozřejmě nepozvali. Ale omluvila jsem je tím, že asi mají moc práce s rekonstrukcí a nemají čas. Ale nedávno překročili hranici. Dovedete si představit, že mě švagrová požádala, abych spala na podlaze! Jak může pes spát na koberci?”
– Nemají pro hosty gauč nebo postel navíc – Ne, jen svou postel. Ale mohli by mi ji dát! Já jsem stará a oni mladí, to by pro ně nebylo tak těžké!
Ale byla v tom taková neúcta, že jsem ani nechápal, jaká je to urážka a ponížení. Samozřejmě jsem chtěl říct, že o nic nejde.
Ale nějak se mi nechtělo zasahovat do jejich rozhovoru… Ale stejně by mě nepochopila, protože podle mého názoru je hlavním viníkem této situace její syn. Mohl přece matku pozvat, aby se na posteli vyspala sama.
Převzít iniciativu. Koneckonců to byla jeho matka. Nebo si mohl pronajmout hotelový pokoj nebo byt. Ovšem nechat starou matku na podlaze není tak příjemné! Ale moje matka je taky dobrá. Když věděla, že byt už je malý, nastěhovala se k nim na týden! V této situaci každý dělá špatnou věc. A nikoho konkrétního z toho nelze vinit.
Pokud to udělali, jediná možnost, jak o tom mluvit, je problém probrat a vyřešit. Koneckonců, nemůžete se věčně zlobit kvůli něčemu banálnímu. Všichni jsme lidé a nemůžeme se dopustit ničeho špatného. Ale máme šanci to napravit. Myslíte si, že má vaše tchyně pravdu? Dokážete pochopit chování své švagrové? Co si myslíte o synovi?