Říká se, že by se měl člověk chovat tak, jak by chtěl, aby se okolí chovalo k němu. Někdy totiž stačí jen milé slovo, drobný projev solidarity nebo trocha empatie a můžete někomu změnit život. Přesně to se stalo, když se s jedním bezdomovcem náhodně setkala zdravotnice. Mohla jako většina lidí předstírat, že zanedbaného muže prohrabávajícího popelnice prostě nevidí. Namísto toho se s ním ale dala do řeči a o deset let později se stalo něco neuvěřitelného.
Závislost ho připravila o práci i o domov
Byla to služba jako každá jiná. Záchranářka Jeanah Nomelliová se během své náročné práce protahovala před sanitkou na čerpací stanici v kalifornském Ceresu. Jenže náhle uslyšela nějaké zvuky u nedaleké popelnice. Šla se tam podívat a narazila na bezdomovce Willa Levense, který v odpadcích hledal jídlo, oblečení nebo něco, co by mohl zpeněžit. Empatická záchranářka cítila potřebu zeptat se ho, zda je v pořádku.
Začali si povídat a bezdomovec se jí svěřil s tím, jak se ocitl na ulici. „Říkal, že mu náhle zemřela žena, která byla jeho životní láskou. Její ztrátu neunesl a zkusil heroin. Stačilo, aby si ho vzal jednou, a stal se na něm závislým,“ cituje Nomelliovou server Hitas. Jeho dosavadní život se začal hroutit jako domeček z karet. „Kvůli své závislosti přišel o domov i o práci,“ dodala.
Dala mu peníze a bezdomovec zmizel
Srdcervoucí příběh bezdomovce se záchranářky dotknul. Rozhodla se, že mu pomůže. Časem se z nich stali přátelé. Nomelliová mu koupila boty a bundu a chtěla, aby se znovu postavil na nohy. K tomu ale také potřeboval v přepočtu asi 200 korun. Tolik činí poplatek za vystavení občanského průkazu, o který přišel a bez něhož by o práci sotva zavadil. Zdravotnice mu je dala, ale donutila ho slíbit, že obnos neutratí za drogy.
Pak bezdomovec prostě zmizel. „Rok jsem přemýšlela, co se s ním stalo. Doufala jsem, že je naživu,“ svěřila se zdravotnice webu TheEpochTimes. Uběhlo dlouhých 10 let a jednoho dne znovu měla krátkou pauzu během směny na pumpě. Když se vracela z toalety, čekal na ni nějaký cizí muž. Byl to Levens, ale nepoznala ho. „Stál tam se slzami v očích a ptal se mě, jestli si na něj vzpomínám,“ řekla. Ukázalo se, že si pořídil občanský průkaz, našel si práci i ženu. „Stáli jsme tam a plakali,“ dodala záchranářka, která svým dobrým skutkem změnila bezdomovci život
