Moje kamarádka Kasia dostala dědictví po své zesnulé tetě Aniele. Ta odešla z tohoto světa poměrně mladá, bylo jí pouhých 53 let. Zemřela na oboustranný zápal plic.
Když se dostala do nemocnice, bylo už na záchranu jejího života pozdě. Její teta přepsala dům a kromě Kasie neměla žádné další blízké příbuzné. Její manžel zemřel před deseti lety, nikdy neměli děti a Kasia pro ni byla jako dcera. Uplynul týden od smrti tety Aniely a Kasia se se svým snoubencem rozhodla, že si chalupu prohlédne. Všechno v něm jí připomínalo milovanou tetu, včetně pevně uvázaných bílých a karmínových ubrousků, z nichž každý milimetr uháčkovala žena. Se svým snoubencem Andrewem zůstali v chalupě celý den, protože chtěli uklidit.
Přestože tam teta už dlouho nebydlela, dům byl velmi zaprášený. Kasia se rozhodla, že vyčistí i podlahy, když uklízela pod postelí v tetině ložnici, na něco silně narazila mopem. Ukázalo se, že je to truhla, dívka se rozhodla ji vytáhnout a podívat se na obsah. Zavolala na Andrewa, aby jí přišel pomoci otevřít víko. V truhle byly rodinné šperky a nemalá částka peněz. Když se Kasia druhý den ráno probudila, nenašla ani svého snoubence, ani truhlu. Napadlo ji, že je možná v kuchyni a snídá, ale nikdo tam nebyl. Čekala na muže, myslela si, že se hned vrátí, ale on truhlu ukradl a odjel.
Uplynul týden, její snoubenec se nevrátil ani jí nepředal krabičku, dokonce jí ani nezavolal. Kasia nakonec byt prodala a přestěhovala se k tetě. Na policii snoubence nenahlásila, myslela si, že se stejně vrátí, zvlášť když mu ukradené věci rozhodně nepřinesou štěstí. Měla pravdu, za měsíc se muž vrátil na kolenou, začal se jí omlouvat, že udělal chybu, a prosil o odpuštění. Za celou tu dobu neutratil žádné peníze, ale podařilo se mu šperky prodat.
Kasia, která zřejmě očekávala, že se její snoubenec znovu objeví v jejím životě, si od něj krabičku i peníze vzala, ale nedokázala mu odpustit, i když ho milovala.
