Rozhodl jsem se odloučit od své ženy, protože jsem k ní už dlouho nic necítil. Doufal jsem, že se rozejdeme po vzájemné dohodě, ale Malina byla bohužel proti rozvodu. Žila si pohodlně z mých peněz – nemusela nikde pracovat a volně používala mou kreditní kartu a utrácela velké částky za své rozmary. Přesto jsem byl rozhodnutý, protože jsem nechtěl, aby naše děti vyrůstaly a sledovaly, jak se jejich rodiče den ode dne víc a víc nenávidí. Malina se ke mně začala chovat opravdu špatně a nejenže mi neprojevovala ani úctu, ani náklonnost, ale ke konci byla schopná na mně ještě použít fyzické násilí. Podal jsem tedy žádost o rozvod.
Při soudním jednání Malina řekla, že děti by měly zůstat s matkou, a ne s otcem, jako jsem já. Netřeba dodávat, že mě během soudu chtěla opravdu pomluvit. Bohužel se jí to nepodařilo a soud rozhodl, že děti zůstanou se mnou. Soudce navíc mé ženě uložil vyživovací povinnost, což ji strašně pobouřilo, protože se to rovnalo tomu, že si nakonec bude muset najít nějakou práci.
Pravděpodobně by vše dopadlo dobře, nebýt našeho devítiletého syna, který měl maminku velmi rád a během soudního jednání řekl, že by raději žil s ní a ne se mnou. Soud to vzal v úvahu a umožnil mu s ní žít, a já jsem se nesnažila dítě přesvědčit, aby se toho vzdalo, protože jsem věděla, že to nepůjde. V hloubi duše jsem věděla.
Ukázalo se, že mu manželka vymyla mozek a poštvala mého syna proti mně. Navíc mi každý den volala a vyhrožovala, že mi sebere i dceru a já toho všeho budu ještě víc litovat. Tehdy jsem si uvědomil, že jí ve skutečnosti nejde o děti, ale o pomstu za to, že jsem ji opustil. Děti byly ve skutečnosti jen překážkou v jejím večírkovém životě, o kterém jsem věděl, že se ho nedokáže vzdát. Proto když mi znovu výhružně zavolala, řekl jsem jí:
– Chceš naši dceru? Dobře, vezmi si ji, ale musíš přijet okamžitě! Už mě nebaví si honit triko kvůli dětem!
– A co s ní teď budu dělat? Kam ji dám? Nemám místo! – odpověděla Malina rozzlobeně.
– Říkal jsi, že chceš, aby naše děti žily s tebou, ne? Tak prosím, teď budou žít s tebou!
– Nemyslela jsem si, že se jich vzdáš jen tak bez boje! Co jsi to za otce! A proč je potřebuju? Mám svůj vlastní život a své vlastní plány!
– Teď řekni svým dětem, že je nechceš, dokud jsou přesvědčeny o tvé lásce k nim a o tom, že je potřebuješ!
Když se syn dozvěděl, že matka ve skutečnosti nechce, aby s ní žil, těžce se zhroutil a celé dny plakal. Důvěřoval jí a ona se k němu takhle chovala!
Po týdnu přišla manželka navštívit děti a řekla:
– Víte dobře, že jsem se nechtěla rozvádět, ale vy jste byli neústupní. Doufám, ţe budeš ţít v bídě a utrpení, a pak mě budeš sám prosit, abych se k tobě vrátila!
– Nedělej si naděje! Já se bez tebe obejdu a k ničemu tě nepotřebuji! Nezapomeň, že musíš platit alimenty, a pokud vím, zatím nemáš práci.
– Nebudu ho platit, protože ti nic nedlužím a děti taky ne! – vykřikla bývalá manželka a pak odešla.
Žil jsem si dál svůj život, změnil jsem práci na lépe placenou a navíc na dálku, abych mohl trávit víc času doma s dětmi. Pomalu, nějak, všechno začalo zapadat na své místo.
Měsíce plynuly a já nevěděl, co se s mou bývalou ženou děje. Neplatila alimenty a o děti neměla zájem. Ani její nejbližší rodina nevěděla, co se s ní děje. Nakonec byla nahlášena jako pohřešovaná. Bývalá manželka byla nalezena až po roce. V té době jsem se obrátil na soud, aby dlužné výživné od manželky vymáhal, což trvalo další dva roky, protože bývalá manželka se stále vyhýbala své odpovědnosti. V životě mých dětí se objevovala maximálně jednou za rok, a když je navštívila, obvykle její návštěvu provázelo jen stěžování si na to, jaký má těžký život.
Když děti trochu povyrostly, rozhodli jsme se, že už jí nebudeme dělat žádné problémy a kopce, protože si myslím, že ji osud už dobře potrestal. Takže jsem už problémy s údržbou nehlásila.
Přestala jsem spoléhat na její pomoc a děti jsem vychovávala sama. Chtěl jsem, aby se po rozvodu měly co nejlépe, aby vyrůstaly v lásce a úctě.
Teď mi Malina občas zavolá, většinou kolem Vánoc, a prosí mě o odpuštění! Zřejmě si uvědomila, že udělala chybu, a teď toho lituje.
