Nedávno zemřel strýc mé ženy. Tento strýc měl ve zvyku zvát do svého domu hosty, kteří u něj rádi pobývali. Někteří u něj zůstávali jednu noc, jiní i týden. Přesto nikdy nikoho neodmítl a každého přijal se srdcem na dlani. Boguslaw a jeho žena byli nesmírně otevření a pohostinní lidé a měli nesmírně bohatou osobnost. S manželkou jsme je často navštěvovali, takže to všechno vím z vlastní zkušenosti.
Na začátku devadesátých let byla Boguslawovi diagnostikována rakovina plic. Rodina si nemohla dovolit odbornou léčbu, a tak mu jeho děti navrhly, aby se jel léčit do Německa, kde je na tuto nemoc více vynikajících odborníků. Sám jsem tam měl přítele, který mu mohl pomoci s vyřizováním papírů a u kterého mohl zůstat, a tak jsem mu dal jeho telefonní číslo. Boguslaw si však byl jistý, že jeho synovec, který v Německu už dlouho žije, se ho na týden nebo dva ujme a se vším mu pomůže.
Můj strýc pomáhal Kamilovi, když ještě studoval. Vzal ho k sobě, aby si nemusel pronajímat pokoj na koleji a aby ušetřil nějaké peníze. Takto chlapec zůstal u strýce pět let. Po ukončení studia se Kamil zapletl s Němkou, se kterou odjel do její vlasti, kde se rozhodli pokračovat v životě. Než však odjeli, žil Kamil se svou vyvolenou nějakou dobu u strýce, který neměl námitky a spolu se svou ženou dívku podle očekávání hostil.
Strýc chtěl co nejdříve zahájit léčbu, a tak koupil letenku a zavolal Kamilovi, že přiletí a potřebuje kus podlahy a pomoc s úředními záležitostmi. V odpověď se mu ozval:
– Dobře, tak na kolik dní budeš potřebovat zamluvit hotel?
Strýc překvapeně položil telefon. Něco takového opravdu nečekal. Synovec mu samozřejmě nezůstal nic dlužen, protože ten člověk sám souhlasil s tím, že u něj bude pět let bydlet zadarmo. Byla to jeho dobrá vůle a nic víc, ale tajně doufal, že mu Kamil teď projeví nějakou vděčnost za peníze a čas, který mu věnoval.
Pokud by někoho zajímalo, jestli to třeba synovec neodmítl kvůli malému bytu, už to vysvětluji. Kamil bydlí ve velkém dvoupatrovém domě jen s manželkou, takže by se tam strýc jistě ještě vešel.
Boguslaw si zamluvil hotelový pokoj a s Kamilem už nepromluvil, stále v hloubi duše skrýval svou nelibost, protože si byl jistý, že chlapec udělá něco jiného a přivítá strýce s otevřenou náručí. Byl velmi naivní, pokud si to myslel a musel si se vším poradit sám. Přestože se strýc pro svého synovce hodně obětoval, synovec mu to nikdy neoplatil.
