Před rokem jela naše dcera Veronika na celé prázdniny k prarodičům. Na tento výlet se moc těšila, a tak se s dostatečným předstihem sbalila, a když nastal čas, vyrazila.
Prarodiče se o ni vždy dobře starali – měli z vnučky radost a vždy jí věnovali spoustu času. Bohužel jí také všechno dovolili a Veronika si dělala, co chtěla. Jakmile se dcera objevila, cítila, že je konečně bez příkazů a zákazů, což ji velmi potěšilo. Ve skutečnosti k prarodičům jezdila ráda a žila z cesty za cestou, aby je mohla navštívit. Byla to chvíle, kdy se mohla vymanit ze spárů svých kontrolujících rodičů, tak jak by si to mohla neužít? Bohužel tentokrát se věci nevyvíjely podle jejích představ a ona svobodu neokusila.
Ukázalo se, že na návštěvu k prarodičům nepřijela jen Veronika, ale se stejným nápadem přišel i jejich druhý syn jménem Damian. Ten žije v jiném městě, kam odešel za lepší prací. Je starý mládenec a je nepravděpodobné, že by tento stav změnil. Jen velmi zřídka se mu podaří získat delší dovolenou, a tak když měl konečně volno, rozhodl se navštívit své rodiče. Veronika o tom nevěděla a ani to nečekala, protože byla zvyklá mít doma jen prarodiče a nikoho jiného.
Veronika se strýcem občas mluvila, ale jen přes počítač a v podstatě šlo jen o přání všeho dobrého nebo zdvořilé dotazy na jejich pohodu. Vídali se jen zřídka a Damian se o život své neteře také příliš nezajímal. Veronika si strýce pamatovala jako toho, kdo jí dával k narozeninám nebo svátkům hezké dárky.
Když se na těch pár dní nastěhovali pod jednu střechu, Veronika na něj začala měnit názor, protože se jí začal věnovat. Nelíbilo se mu, že dívka práská dveřmi, že se po sobě nemyje a neodnáší si věci do pokoje a že podle něj tráví příliš mnoho času na telefonu. Kontroloval každý její krok, což Veroniku velmi znervózňovalo. Nakonec zašla za babičkou a požádala ji:
– Babi, strýček Damián je hrozný! Odjede brzy?
Strýc jí naopak zopakoval, že ji chce jen trochu vychovávat a vůbec není nevlídný nebo vlezlý, ale prostě se jí věnuje, takže by ho měla poslouchat.
Veronika si naopak dál povídala a dělala si svoje, takže když na ni strýc znovu upozornil, dívka sebrala odvahu a řekla mu, že tohle není jeho dům a on tady pravidla nevymýšlí, tak ať jí přestane říkat, co má dělat, protože na to mají právo jen její prarodiče.
Damián se pod vousy usmál a začal vysvětlovat, že tady teď koneckonců bydlí taky, a kromě toho je to jeho rodinný dům, takže má stejná práva jako jeho rodiče.
Veronika se mu poté rozhodla omluvit a od té doby se už nehádali. Zdá se, že jí to dalo podnět k zamyšlení a trochu změnila své vnímání reality. Chtěla si u prarodičů odpočinout a utéct od kontroly a výchovy, ale to se jí nepodařilo.
Dodnes na tu historku vzpomínáme a smějeme se jí a já jsem bratrovi řekla, aby nás navštěvoval častěji.
