V každé rodině jsou nějaké problémy, ať už větší nebo menší. U některých jsou velmi vážné, protože se týkají závislostí, u jiných jsou méně závažné, ale stejně bolestné kvůli zradě nebo vyhořelé lásce. Mně se však zdálo, že jsme výjimkou a žádný problém se nás netýká. Bohužel se ukázalo, že tím problémem je můj tchán, a nebýt jeho, byl by náš život téměř dokonalý. Dlouho jsem se snažila si na něj zvyknout, ale bohužel to nejde.
Uvědomuji si, že pouto mezi rodičem a dítětem může být někdy opravdu silné, ale myslím, že v případě mé ženy a jejího otce to zachází příliš daleko. Mají přede mnou určitá tajemství a občas si o něčem šeptají, jen abych neslyšel, o čem se baví. Opravdu jen velmi zřídka se dozvím, co je předmětem těchto jejich tajných rozhovorů.
Chci vás seznámit s jednou z extrémních situací, ke kterým došlo v období pandemie. Tehdy naše dcera strávila téměř celé léto ve školce, ale na poslední dva týdny si ji měla vzít maminka s sebou, protože se ve školce chystali vymalovat stěny a provést drobné opravy.
Bohužel moje maminka je zdravotní sestra a v té době se o dceru nemohla starat, protože prakticky veškerý čas trávila v nemocnici ošetřováním nemocných, a kromě ní nikoho jiného nemám, takže jsem nevěděl, na koho jiného bychom se mohli s manželkou obrátit o pomoc. Rozhodli jsme se, že v této situaci můžeme počítat pouze s otcem mé ženy. S ním jsme se domluvili už před měsícem – souhlasil, že se o vnučku bez problémů postará.
Tři dny před schůzkou mi zavolal a řekl:
– Poslyš, protože jsem si na poslední chvíli koupil zájezd do Řecka, zítra odlétám, takže si budeš muset poradit sám.
Tenhle zvrat událostí mě tak překvapil, že jsem zavěsil. Tchán měl radost, protože bude odpočívat v teple a bude mu jedno, že jeho vnučka bude bez dozoru!
Sladká pomsta
Než tchán odjel na cestu, požádal mou ženu, aby zalila ovoce a zeleninu na jeho zahradě a ve skleníku. Manželka bohužel hodně pracuje, a tak tato povinnost padla i na mě. Já jsem se však o tchánovy rostliny starat nehodlal, a jakmile odjel, zavolal jsem mu, že nic dělat nebudu. Dobře jsem se s ním pohádal:
– Vůbec tě nezajímá, že se o naši holčičku nemá kdo starat! Ale zapomeň na to, já ti nepomůžu, chtěla sis odpočinout, tak si odpočiň. Není můj problém, jestli ti umřou kytky.
Tchán se samozřejmě zlobil, ale mně je to jedno. Teď s manželkou hledáme na ty dva týdny hlídání, protože oba musíme pracovat.
Udělal jsem dobře?
