Magdini příbuzní jim jako svatební dar věnovali dvoupokojový byt v developerském stavu. Mladí manželé dobře vydělávali, Magda byla manažerkou v geodetické firmě a Paweł účetním. Žena měla cit pro interiérový design a manžel jí v tom dal volnou ruku. Před svatbou měla našetřenou značnou částku a rozhodla se ji téměř celou vložit do dokončení bytu, přičemž nešetřila na kvalitě. Paulovi to nevadilo, a protože sám neměl žádné úspory, souhlasil s každou volbou své ženy. Výsledkem bylo, že po dvou měsících měli krásný byt, který jim záviděli všichni přátelé.
Mladí manželé měli jedno dítě, byl to jejich splněný sen, a tak si ho od malička hýčkali. Bohužel malou Gosiu naučili, že dostane všechno, co chce, a v důsledku této výchovy se z ní stala ješitná a velmi náročná. Už ve školce kvůli tomu nastaly problémy – ostatní děti si s ní nechtěly hrát a neměly ji rády. Na základní škole problém nezmizel, ale dívčino sebevědomí tím velmi utrpělo. Magdě bylo dcery líto a rozhodla se, že ji začne vychovávat “pevnou rukou”, zatímco Paul se z výchovy dítěte téměř úplně stáhl a vše nechal na hlavě své ženy.Magda Gosiou hnala k úklidu, učila ji vařit jednoduchá jídla, a když trochu povyrostla, začala ji seznamovat s tvorbou domácího rozpočtu.
Dívka zpočátku matce ochotně pomáhala a učila se novým věcem, ale postupem času raději seděla nad knihami a schovávala se před povinnostmi ve svém pokoji. Pavel Magdu v motivaci dcery k úklidu a vaření nepodporoval, ale v duchu jí to zazlíval, protože jeho žena nevěděla, jak na vlastní dceru působit. Magda naopak cítila, že je na to úplně sama a nemá od manžela žádnou podporu, přesto si mu nikdy nestěžovala.
Takováto nedorozumění mezi manželi měla velmi negativní dopad na jejich vztah, nedobrovolně se jeden druhému vzdalovali.Gosia mezitím dokončila školu a nastoupila na univerzitu. Vůbec se jí nechtělo studovat, studium nebylo nic pro ni, ale chtěla udělat všechno pro to, aby se co nejdříve dostala od rodičů, což byla nejrychlejší cesta. Rodiče dceřinu volbu respektovali a každý měsíc jí posílali dva tisíce zlotých na bydlení a živobytí. Netušili, že Gosia místo studia hodně flámuje a přes den to pak prospí. Po skončení prvního semestru přišel rodině domů dopis z univerzity, v němž jim bylo oznámeno, že Markéta byla vyškrtnuta ze seznamu studentů. Ještě několik měsíců dcera rodičům namlouvala, že se jí daří velmi dobře a sezení absolvovala nejlépe v ročníku, ale když přijela domů, rodiče jí ukázali dopis.
Magda nařídila, že s financováním dcery je konec – protože nechtěla studovat, musela se nechat zaměstnat. Tentokrát měla silnou podporu ve svém manželovi, který měl stejný názor. Problém byl v tom, že Gosia z peněz, které dostávala v posledních měsících, nic neušetřila a nemohla žít skromně. Také neuměla nic uvařit a stravování v restauracích a barech nebylo levné. Magdě bylo dcery líto, věděla, že ji teď čeká těžký start do dospělosti, a tak jí poslala na účet tři tisíce zlotých a řekla jí, že dokud si nenajde práci, nic dalšího od ní nedostane.
Poté požádala svého manžela, aby dceři pomohl hledat práci. Pavel se rozhořčil a řekl:
– Nebudu se za ni stydět, vždyť nic neumí! Sežeň jí něco sám!
– Proč všechno házíš na mou hlavu? Vždyť je to taky tvoje dítě.
– Nezapomeň, že Markéta už je dospělá, musí si poradit sama. Ty jsi ji nic nenaučila, takže to má těžší, ale každý šel někdy svou cestou.
Magda to nevydržela a začala manželovi vyčítat:
– To se ti snadno řekne, protože jsi byt dostal od rodičů. Neměl jsi ani korunu úspor, to už jsi zapomněl, že jsi měl s kým počítat?
Pavel se při těchto slovech dostal do varu:
– A ty, co jsi dostal od rodičů do začátku? Bydlíš v mém bytě, sám ses zmínil, že jsem ho dostal od rodičů! Máš tak dobrou práci, tolik vyděláváš, a nemůžeš si dovolit koupit dceři byt?
– Nemyslela jsem si, že mi někdy začneš vyčítat, že jsem si nekoupila byt… Dovol, abych ti něco připomněla, má drahá. Klíče od našeho bytu jsme dostali jako svatební dar, takže jsem byla přesvědčená, že je společný. Vedena tímto přesvědčením jsem utratila přes sto tisíc zlotých za jeho dokončení a vybavení, ty jsi nepřispěl ani zlotým. Nemyslela jsem si, že bys mě někdy mohl obvinit z toho, že jsem si myslela, že byt je jen tvůj. Zklamal jsi mě, Pavle.
Muž mlčky odešel z domu a vrátil se až pozdě večer. Po této výměně slov se jejich vztah definitivně rozpadl. Margaret se postavila na stranu matky a nechtěla mít co do činění s otcem, který se k ní choval takovým způsobem. Magda podala rozvodové papíry a odstěhovala se do města, kde měla Gosia pronajatý byt. Zůstala s dcerou dva měsíce, během nichž si dala do pořádku své záležitosti, našla si novou práci a pomohla dceři začít dospělý život. Od té doby, co se její manželství začalo hroutit, si dvacet let odkládala každý bonus ze zaměstnání na zvláštní účet, a tak se ukázalo, že si může dovolit koupit pořádný byt. Navrhla dceři společný byt, ale ta odmítla s tím, že si ho zatím bude pronajímat, a až si ho bude moci dovolit, vezme si půjčku a na všechno si vydělá sama.
Magda se rozhodla koupit menší byt a část peněz si nechala na účtu. Brzy potkala zvláštního muže, který ji měl rád a přijal ji takovou, jaká byla.
